Jak nasadit a pěstovat ostružiny

Běžně jej potkáme v lese, má lákavé plody, ovšem odrazující pichlavé šlahouny s trny. Pro výsadbu v zahradách se volí spíše beztrnné odrůdy tohoto drobného ovoce, nicméně jsou i otrněné. Odrůdy jsou vzrůstem vzpřímené, poléhavé i plazivé. Pěstování je obdobné jako u maliníku, jen s tím rozdílem, že ostružiník je méně náročný na vláhu a vyžaduje teplejší stanoviště chráněno před mrazem a větrem. V drsnějších polohách vymrzají zejména beztrnné odrůdy. Na půdu zvláštní nároky nemá, vhodné jsou půdy hlinité dobře zásobené živinami. Ovšem snese i sušší kamenité půdy. Ostružiník je využitelný v zahradách i pro živé ploty či jako dekorační krycí prvek.

Výsadba ostružiníku

Nejčastěji se při výsadbě ostružin setkáme s kontejnerovými sazenicemi, které můžeme vysazovat od jara do podzimu. Při volbě sázení beztrnných odrůd je vhodná výsadba v jarních měsících kvůli náchylnosti na vymrzání. Sazenici sázíme do jamky o rozměrech 0,3 x 0,3 x 0,3 m. Kořeny zasypeme prokypřenou zeminou a přitlačíme. Je vhodné provést zálivku. Po vysazení nadzemní část (výhon) seřízneme na 2 – 3 očka. Při podzimní výsadbě přihrneme k sazenicím zeminu, slouží jako ochrana před vymrznutím. Vzdálenost jednotlivých rostlin od sebe 1 – 1,2 m. Ostružiník je vhodné sázet i u plotů či v rozích zahrady. Opora je více než vhodná.

Nároky na hnojení

při hnojení postupujeme obdobně jako u maliníků. Pokud vysazujeme na jaře, doporučuje se asi 3 týdny po ujmutí sazenic přihnojit dusíkatým hnojivem (např. Ledek amonný s vápencem), vhodné je také přihnojit průmyslovými vícesložkovými hnojivy a každý třetí rok přidat organické hnojivo (např. hnůj nebo kompost).

Tvarování a řez

Řez souvisí s odstraněním odplozených dvouletých výhonů co nejdříve po ukončení sběru. Další řez se provádí na jaře a spočívá v odstranění namrzlých či poškozených výhonů. Výhony je vhodné zkrátit na délku 2 – 3m, zpravidla se ponechává 5 – 6 výhonů. Boční obrost se zakrátí na 5 oček. Výhony se přiváží k drátěnce či opoře. Jestliže beztrnné odrůdy pěstujeme v chladnějších oblastech je vhodné na podzim šlahouny uvolnit z drátěnky, položit na zem a přikrýt např. chvojím, slámou, abychom omezili vymrznutí keře. Na jaře seřízneme dle uvedeného postupu a vyvážeme.

Pěstování

Po výsadbě dbáme na to, že ostružiník by neměl plodit v prvním roce, v této době by se měly vytvořit silné výhony, což podporujeme likvidací květů. Můžeme nechat plodit rostliny, které jsme nasadili na podzim a jsou dobře vyvinuté. U ostružiníku se mladé výhonky tvoří z kořenového krčku mateřské rostliny. Netvoří se z pupenů na kořenech, jak je tomu u maliníku. Při pěstování u zdi můžeme natáhnout vodící drátěnku a nechat šlahouny pnout po zdi. Životnost keře se pohybuje v rozmezí 15 – 20 let. Na balkoně se dají pěstovat zakrslé formy, je třeba větší nádoby, kvalitní zeminy a opory.

Plody dozrávají od června do října (dle výběru odrůdy). Sbíráme jen vybarvené plody i se zdužnatělým lůžkem. Nezralé plody nejde dobře odtrhnout z výhonu, nejsou chutné, jsou velmi kyselé.

Choroby a škůdci

V chladném a vlhkém počasí ve fázi dozrávání může ztráty způsobit plíseň šedá. Jejímu rozšiřování lze zamezovat udržováním vzdušného a prosvětleného porostu. Dále je možné se setkat se rzí a bejlomorkou ostružiníkovou. Poškozené výhony či listy je nutno odstranit.

Využití

Kompoty, marmelády, šťávy, zamrazit plody. Při výrobě marmelády je vhodné z rozvařených plodů odstranit pecičky, kterých je v plodech nemalé množství. Pecičky jsou bohaté na éterické oleje. Listy lze usušit a využít na čaj jako u maliníku.