Pěstování oskeruší

Sazenice oskeruší se staly v poslední době velice vyhledávaným artiklem. Nutno podotknout, že o největší propagaci této málo známé a řídce rozšířené ovocniny se zasloužili organizátoři „Slavnosti oskeruší“ z Tvarožné Lhoty. Říká se, že pouze každá desátá vysazená rostlina oskeruše se dožije desátého roku. Aby tomu bylo jinak, chci se tímto podělit o naše zkušenosti.

Ve firmě prodej stromků oskeruši množíme a prodáváme dvecet let. Nejstarší sazenice, které jsme vysadili do volné přírody mají 5 let.

I tyto pětileté sazenice chemicky ošetřujeme proti padlí a mšici. Věkem ubývá houbových chorob, ale mšice napadá mladé výhony velice intenzivně.

Roční přírůstky u mladých sazenic do pěti let jsou cca 80 cm za rok.

Sazenice oskeruší

První naše prodávané sazenice byly nakoupené semenáčky od různých pěstitelů, které se prodávaly jako volnokořenné.

Zkušenost byla taková, že na tyto sazenice bylo množství reklamací. Většinou sazenice uhynuly, nebo dlouho „trčely“.

Již pět let proto prodáváme sazenice v kořenáčcích a ujmutí sazenic je stoprocentní. Všechny sazenice námi prodávané jsoumnoženy metodou in vitro (z meristémů vybraných stromů).

Ochrana rostlin oskeruší

Ochranu rostliny musíme rozdělit na tři části:

• Ochrana proti houbovým chorobám a mšicím
• Ochrana proti okusu zvěří
• Ochrana proti plevelům – mulč

Ochrana oskeruší proti houbovým chorobám

Jelikož oskeruše patří do stejné čeledi jako jabloně, trpí i stejnými chorobami. Problémem je hlavně padlí. Strupovitost jsme zatím neřešili. Je ale možné, že je to v důsledku používání širokospektrálních fungicidů (postřiky proti většímu spektru houbových chorob). Podle tlaku padlí jsme v jednotlivých letech ve školkách stříkali 2 – 8 krát za rok. Stejným problémem je i mšice. V každém postřiku proti houbovým chorobám jsme měli i přípravek proti mšici.

Ochrana oskeruší proti okusu

Jednoznačně lze říct, že kdo sazenici pevně nezabezpečí proti okusu, nemusí vůbec sadit. Oskeruše je zvěří velice vyhledávaná a rostlina pak nemá šanci. Pokud je sazenice vysazena ve volném prostoru, kde má přístup srnčí nebo i vysoká, je pak někdy i vysoké dřevěné zabezpečení málo. Viděl jsem několik sazenic, kde si srnec nebo jelen parožím uvolnil cestu i kvalitně udělanou dřevěnou zábranou. S okusem sazeniček oskeruší drobnými hlodavci nemáme zkušenosti, protože tuto ochranu provádíme v rámci celé školky, kde tito hlodavci hlavně napadají moruši, šeřík a meruňky. Mají tedy výběr.

Ochrana oskeruší proti plevelům

Vytrvalé plevele jsou pro sazenice oskeruší velikou konkurencí. Je proto důležité alespoň dva roky udržovat prostředí kolem sazenice bez plevelů – nejlépe mulč (posečená tráva uložená kolem kmínku – 1 čtvereční metr, která brání prorůstání plevelů a udržuje vlhkost).

Shrnutí a doporučení pěstitelům. Pokud by se mě někdo zeptal, jak pěstovat oskeruši, řekl bych mu krátce: Kupte si sazenici nejlépe 2 metry vysokou, nejlépe roubovanou (plodí již 5. – 10. rokem), nebo množenou in vitro z dobrých klonů. Sazenici zásadně v kořenáči, protože oskeruše nesnáší přesazování. Zasaďte tuto sazenici do sušších, ale výživných půd a velice důkladně zabezpečte proti okusu (obyčejná chránička je velice málo). Pak už jenom hlídejte napadení mšicí, nebo charakteristické bílé napadení padlím.

Saďte ve sponu 10 ×10 metrů. Pokud toto vydržíte deset let, máte naději, že se můžete i prakticky zajímat o zpracování ovoce.

Pálenka z oskeruší

Pálenku z oskeruší zkouším pálit již více než dvacet let. Osobně mohu říci, že mi tříslo, které je z ní cítit, trochu vadí. Jestliže se ale plody oskeruší nechají poctivě uhniličet, je tato tříselná pachuť výrazně potlačena. Rovněž časem tohoto třísla ubývá. Jedno je ale jasné. Přidáte-li kýbl uhniličených oskeruší do metráku trnek, tříslo nebude cítit a pálenka z tohoto mixu krásně zjemní.