Slivoň Jofela (podnož Myrobalán)

Prunus domestica Jofela

Pozdní odrůda pološvestky rezistentní vůči šarce

SklademZboží je skladem v kamenné prodejně v Uherském Ostrohu, je k dispozici i pro objednání přes e-shop

Cena

400, 00

357 bez DPH

Německá odrůda Jofela vznikla křížením odrůd Jojo a Felsina. Ze svých rodičů si vzala jen ty nejlepší vlastnosti, její plody například dlouho drží na stromě. Vhodná zejména na výrobu vynikající slivovice, ale i k přímému konzumu či pečení. Plodnost je vysoká. Strom roste středně bujně.

Plody: středně velké fialové a velmi sladké švestky
Sklizeň: polovina září
Podnož a tvar: Myrobalán pro čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen Doporučujeme tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen.

Výška zapěštování korunky:

Vysokokmen 1,8–2,2 m
Polokmen 1,4–1,6 m
Čtvrtkmen cca 1,2 m
Zákrsek 0,4–0,6 m

Jak zvolit tvar ovocného stromku?
Výška v dospělosti: 5 až 6 m
Odolnost: rezistentní vůči šarce
Typ sazenice: volný kořen

švestky odrůdy Jofela

švestky jsou středně velké a protáhle oválné. Jejich barva je tmavě modrá až tmavě fialová. Dužina žlutá a snadno oddělitelná od pecky. Chuť velmi aromatická a velmi sladká.

Zrání a sklizeň švestek

Sklízí se v polovině září.

Růst a tvar stromku

Odrůdu Jofela nabízíme na podnoži Myrobalán, která je bujně rostoucí. V dospělosti dosahuje výšky 5 až 6 m. Doporučené rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi při výsadbě jsou 4 až 6 m. V návaznosti na péči a podmínky lze sklizeň očekávat za 3 až 4 roky.

slivoň švestka je s ohledem na svou podnož Myrobalán vhodná do sušších a těžších půd, odolná mrazu.

Stromek je vhodný pro tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen.

Pěstování slivoně švestky

Odrůda Jofela bývá dobrou volbou k výsadbě a pěstování do všech poloh. Má ráda slunce. Potřebuje vlhkost. Doporučená půda je jak těžší a jílovitá, tak písčitá a méně úrodná (do všech typů půd).

Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně dezinfikujeme nářadí.

V minulosti byla vlivem zavlečení virózy šarka nemalá část stromů švestek ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže šarka již není limitujícím faktorem pro výsadbu.

Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.

i