Slivoň Hanka (podnož Myrobalán)

Prunus domestica Hanka

Raná odrůda původem z Německa

SklademZboží je skladem v kamenné prodejně v Uherském Ostrohu.

Cena

400, 00

357 bez DPH

Německá odrůda Hanka vznikla křížením odrůd Hanita a Katinka. Její plody jsou chuťově vyvážené. Vhodná zejména k přímému konzumu a pálení.

Plody: středně velké modré a šťavnaté švestky
Sklizeň: konec července až polovina srpna
Podnož a tvar: Myrobalán pro čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen Doporučujeme tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen.

Výška zapěštování korunky:

Vysokokmen 1,8–2,2 m
Polokmen 1,4–1,6 m
Čtvrtkmen cca 1,2 m
Zákrsek 0,4–0,6 m

Jak zvolit tvar ovocného stromku?
Výška v dospělosti: 5 až 6 m
Odolnost: vysoce odolná vůči mrazu, rezistentní vůči šarce
Typ sazenice: volný kořen

švestky odrůdy Hanka

švestky jsou středně velké a oválné. Jejich barva je modrá. Dužina zlatožlutá, pevná, šťavnatá a snadno oddělitelná od pecky. Chuť dobrá s vyváženým poměrem cukru a kyselin.

Zrání a sklizeň švestek

Sklízí se od konce července do poloviny sprna.

Růst a tvar stromku

Odrůdu Hanka nabízíme na podnoži Myrobalán, která je bujně rostoucí. V dospělosti dosahuje výšky 5 až 6 m. Doporučené rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi při výsadbě jsou 4 až 6 m. V návaznosti na péči a podmínky lze sklizeň očekávat za 3 až 4 roky.

slivoň švestka je s ohledem na svou podnož Myrobalán vhodná do sušších a těžších půd, odolná mrazu.

Stromek je vhodný pro tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen.

Pěstování slivoně švestky

Odrůda Hanka tvoří plody, které se rychle vybarvují do modra, je ale třeba je nechat dozrát na stromě. Bývá dobrou volbou k výsadbě a pěstování do všech poloh, i do horských oblastí. Má ráda slunce. Potřebuje vlhkost. Doporučená půda je jak těžší a jílovitá, tak písčitá a méně úrodná (do všech typů půd).

Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně dezinfikujeme nářadí.

V minulosti byla vlivem zavlečení virózy šarka nemalá část stromů švestek ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže šarka již není limitujícím faktorem pro výsadbu.

Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.

i