Rakytník řešetlákový Pantělejevská

Popis rostliny

Nová ruská beztrnná odrůda s výbornou sklizňovou odlučitelností

samičí rostlina, je nutné mít ještě jednu rostlinu - samčí

vzrůst: keř má silný růst, rozložitou korunu a doroste do velikosti až 3 m

plody: velké (až 1,2 g), oválné, oranžovočervené

chuť: sladkokyselá, příjemná

zrání: od poloviny července

Plody odrůdy  Pantělejevská jdou lépe odtrhnout a hodí se k ručnímu i strojnímu sběru. Větve této odrůdy jsou téměř beztrnné.

kontejnerovaná sazenice, kontejner P9, výška sazenice cca 20 cm

Rakytník vyžaduje slunné stanoviště a propustnou půdu. Vzdálenost mezi rostlinami doporučujeme 2,5 až 3 metry. Rakytník není nijak náročný na půdu, ale  je vhodné ho v jarním období přihnojit plným hnojivem (obsahující celou škálu makro i mikroprvků) přivítá i organické hnojivo hlavně v období mládí s dostatkem dusíku (N), například koňský hnůj, Lignohumát, kompost atd.. A velmi důležitá je pro vysoké nasazení plodů i pravidelná zálivka. Rakytník velmi nesnáší trvale zamokřené půdy, naopak po zakořenění (5let) snáší i dlouhodobější období sucha.  Nesnáší hlubší okopávání z důvodu mělkého kořenového systému.

Rakytník je vysoce ceněný druh keře pro vysoký obsah vitamínu C v jeho oranžových plodech. Pro opylení květů a následnou tvorbu plodů vyžaduje samčího jedince, neboť rakytník se řadí mezi dvoudomé rostliny. Původ rakytníku je severní Asie a Rusko, což mu zaručuje vysokou mrazuvzdornost a nenáročnost na půdní a klimatické podmínky. Na stanoviště není náročný, přesto volíme otevřená stanoviště na plném slunci nebo západní světové (odpolední) straně. Lze jej pěstovat ve všech nadmořských výškach včetně horských oblastí, kde je vhodné zvolit na sklizeň ranější odrůdy. Půdy vyžaduje propustné i kamenité, nevadí mu i půdy chudé, na kterých ovšem málo plodí. Během dozrávání plodů vyžaduje pravidelnou zálivku, aby nevznikal předčasný opad. Po sklizni, která se provádí odstříhnutím celých plodných větviček nebo mechanizovanými česači, je důležité přihnojení ideálně organickým hnojivem. Chorob a škůdců, které napadají rakytník není mnoho, nejzávažnější je houbová choroba Fusariové vadnutí, při které odumírají celé výhony a větvičky. Druhou nejčastější chorobou je strupovitost rakytníku, která napadá listy i plody. Ze škůdců rakytník trápí nejvíce mšice, napadající mladé přirůstající výhonky. Ochrana proti Fusariovému vadnutí je v podobě aplikace systémových fungicidů v období po vyrašení mladých listů. Počátkem léta se provádí ochrana vůči strupovitosti rakytníku.

Rakytník řešetlákový Pantělejevská – sazenice