Základní charakteristiky dřevin

 

Základní charakteristiky ovocných dřevin

 

 

Základní rozdělení tvaru korun u dřevin

 

 

Sloupovitá - úzce sloupovitá

                   - široce sloupovitá

 

Kuželovitá - široce kuželovitá

-          úzce kuželovitá

 

Okrouhlý (Oválný)   - široce okrouhlý

                                   - protáhle oválný

 

Kulovitá  -  pravidelně kulovitá

-          ploše kulovitá

-          převisle kulovitá

 

Převislá   - deštníkovitě převislá

                 -  převislá

 

          

         Převislá                                        Deštníkovitě převislá                                    Kulovitá

 

 

                            

                           Okrouhlá (oválná)                          Ploše kulovitá

                                  

Pupeny

 

= nejmladší části stromu,

-          na letorostu nejsou zcela dovyvinuté a nazýváme je očka

-          na vývinu a vzniku druhu pupenu má vliv mnoho faktorů jako třeba klimatické podmínky, výživa a nejzásadnější je postavení pupenů na výhonu

-          místo množství květních pupenů má rostlina dána již v polovině června ( ovlivnit tedy množství květních pupenů můžeme tedy pouze do této doby !!!

-          tvořeny šupinami, které překrývají dělivé pletivo

-           

Základní rozdělení pupenů

 

Dle umístění na dřevině

 

Vrcholové = pupeny kterými se dřevina prodlužuje( roste)

 

-          nalezneme je na koncích výhonů, vrcholový pupen na hlavní ose se nazývá hlavní vrcholový ( terminální pupen)

-          po poškození tohoto pupenu, ho vždy nahradí nejbližší pupen

-          nevytváří květní základ (výjimkou jsou jádroviny)

-           

Vedlejší  = všechny ostatní pupeny vyrůstající na výhonech kromě vrcholu (konci)

 

-          dávají základ dalšímu rozvětvení výhonu na kterém se nalézají

-          při poškození vrcholového pupenu nejbližší vedlejší přebírá funkci pupenu vrcholového

 

Spící = málo vyvinuté pupeny po listech z listové růžice

 

- nalezneme je většinou na již starších zdřevnatělých částech

- jsou životaschopné pouze již delší dobu nevyrašily

-Nejčastěji se nalézají u větevního kroužku a na větevním kroužku

- pro vyrašení vyžadují hluboký řez

- vyrůstají v paždí listů

 

Adventivní  =

-          nalezneme je na bázích kmene , u větevních kroužku, kmeni, u kořenového krčku

-          prorašují při odřezání větví na větevní límeček

-          velmi časté jsou na kořenech drobného ovoce (maliny, ostružiny)

-          prorašují v období stárnutí a stáří v podobě ,,vlků,,

 

Dle druhu:

 

Listové = obsahují zárodky listů většinou

-          u jádrovin se vytvářejí na dvouletých výhonech

-          banatější tvar odstávající od výhonu nebo v úžlabí listů

 

Květní = obsahují zárodky květů, většinou více kulovitého tvaru

-          květní pupeny se vytváří od konce června do začátku září

-          čím kratší výhon tím dříve jsou pupeny vyvimuty ( diferenciace)

-          velký vliv na tvorbu květních pupenů má správná a dostatečná výživa

-          vznikají v paždí řapíku

 

Peckoviny místa  vzniku květních pupenů:

-nejčastěji na postranních a kratších výhonech do 30cm délky , u dlouhých výhonů pouze u báze výhonu typické pro třešně

 

Jádroviny.místa pro vznik květních pupenů:

-          nejvhodnější jsou také kratší plodonosné obrosty, ale oproti peckovinám vytváří květní pupeny i na konci dlouhých výhon

 

Ořešák místa pro vznik květních pupenů:

-          boční pupeny na 2letých výhonech jehnědy (samčí květy)

-          na jednoletých výhonech u vrcholových pupenů samičí květy

 

Líska místa pro vznik květních pupenů:

-          vytváří se pouze na jednoletých výhonech výrůstající z dvouletého dřeva

-          samčí květy (jehnědy) po stranách jednoletých výhonů

-          samičí květy nejčastěji z vrcholových a hned přisedajících pupenů jednoletých výhonů

 

Dřevní (vegetativní)  = obsahují zárodky nových výhonů

 - ždy štíhlejšího protáhlejšího tvaru

- dále se rozdělují dle umístění na větvi a stromě

 

Smíšené = tyto pupeny obsahují jak květní tak i listové zárodky orgánů a záleží na dalších podmínkách v které pupeny se dále vyvinou

 

 

 

 

Hloubka prokořenění jednotlivých ovocných druhů

 

-          závisí na typu podnože a klimatických, půdních podmínkách

 

 

 

obecně se 75% kořenů nalézá v horní části hloubky prokořenění

 

jabloně : 3-4m ale většina kořenů je umístěna do hloubky 1m

 

hrušně :  3- 4m ale také většina kořenů je umístěna v hloubce do 1,5m

 

višeň, třešeň, slivoň : je schopná kořenit do hloubky 2m ale většinu svých kořenů má do hloubky 0,5m

 

meruňky: schopnost kořenit do hloubky 4 -4,5m ale většina kořenů umístěna  do hloubky

 

angrešt, rybíz, maliník : schopen kořenit do hloubky 1,5m ale většina kořenů se nalézá do hloubky 30cm

 

jahodník : schopen kořenit do hloubky až 60cm ale většina kořenů umístěna v hloubce okolo 12cm

 

 

Provozovatel obchodu

Prodej stromků, s. r. o.  /  Stromky pro potomky

Tel.:(+420) 775 650 377
E-mail

© 2014 Prodej stromků s.r.o. Všechny fotky jsou dílem a vlastnictvím J. Verbíka
E-shop dodala firma   Liquid Design